2 knížka – 7 návyků úspěšných teenagerů

Druhá knížka, kterou jsem přečetl se nazývá 7 návyků úspěšných teenagerů. Tuhle knížku jsem začal číst asi měsíc po tom, co jsem přečetl první knihu. Vůbec se mi do toho nechtělo a v tu dobu jsem ještě čtení nenáviděl. Pak jednoho dne jsem se nějak rozhodl, že stejně na počítači nic nedělám, tak místo počítače budu číst. Vybral jsem si právě tuhle knihu. Když jsem začal číst, vůbec mě to nebavilo a hodně krát jsem s tím chtěl skončit, ale vždy jsem to vydržel. Přečetl jsem asi prvních sto stran a pak se na to vykašlal. Zase po týdnu jsem se k tomu vrátil, protože jsem se hodně nudil a byl jsem zrovna někde, kde jsem neměl elektroniku. Tak jsem začal číst. Přesně v ten den se dostavil můj první „flow“ efekt. Nechápu jak, ale zažral jsem se do toho a četl třeba dvě hodiny v kuse a ani jsem to nevnímal. Od tý doby mě čtení bavilo víc.

Asi bych neměl vypisovat všechny návyky, ale řeknu aspoň tři, které mě zaujali a tak trochu se jimi teď řídím. Buďte proaktivní, to nejdůležitější na první místo, nejdříve se snažte pochopit, až poté být pochopen.

Buďte proaktivní. Co to vůbec znamená? Já sám jsem to vůbec nevěděl a prvních pár stránek neměl tušení, o čem vlastně mluví. Později jsem pochopil, že to je vlastně vztek. Nebuďte naštvaní. Proč ne? A proč jo? Máte rádi toho člověka co furt jen nadává a je vzteklý? No ne. Proč byste takový byli i vy? Samozřejmě je lehký říkat a těžký konat, ale tímto jsem vás chtěl jen na to upozornit. Snažte se ovládat, jednejte v klidu. Vztekem se nic nevyřeší, jen si sami škodíte. Už si přesně nepamatuju, jestli tam byl i nějaký návod jak být proaktivní. Podle mě je důležité vnímat se, vidět, kdy jste naštvaní a snažit se to trochu potlačit.

To nejdůležitější na první místo. V téhle kapitole se často věnoval času. Lidé mají málo času a nestíhají tolik, co chtějí, proto je důležité si čas organizovat. Nejjednodušší, co můžete udělat, je dělat nejdůležitější věci jako první. Psal tam o příkladu, když vezme mísu a dá do ní malé kamínky, velké kameny se tam nevejdou. Jenže když dá velké kameny jako první, mísa se dá pořád zasypat malými. Kameny v tomhle případě jsou různé problémy. Proto se snažte určovat, co je důležitější a co ne.

Nejdříve se snažte pochopit, pak být pochopen. Řeknu něco, co psal ve své knížce Mark Manson, nikoho nezajímají vaše problémy, tak si nestěžujte, každej má svých problémů dost a nikoho nezajímají problémy druhých. Když za někým přijdete a začnete vyprávět o svých problémech, bude rád? Ne. Bude vás poslouchat? Asi ano ale spíš ne. Ten člověk má taky problémy, a nebude poslouchat vaše problémy, protože vy jste si nevyslechly jeho. Proto existuje tohle pravidlo a jednat obráceně. Nejdřív si vyslechněte druhého, a až potom mluvte o sobě. Je to sice paradox, ale když prvně budete poslouchat druhé, sami můžete říct víc, než kdybyste o sobě mluvili prvně. Proč to tak funguje? Když někoho posloucháte, daný člověk se cítí, že je důležitej. Postupně vás začne mít rád a pak vám bude vděčnej. V hlavě si nastaví, že vám něco dluží, a proto, když začnete mluvit o sobě, rád vám to oplatí.

Tato kniha se mi moc nelíbila v době, kdy jsem jí četl. Bylo to právě proto, že jsem na to nebyl zvyklej a neuměl jsem knihy porovnávat. Teď už vím, co je dobrá kniha a co ne, a tahle patří mezi nejzábavnější. Když jsem tuto knihu dočetl, často jsem na ní i vzpomínal, jelikož autor psal sympatickým stylem. I kdyby vám kniha nic nedala, určitě stojí za to si to přečíst. Má tři sta stránek a je poměrně velká, ale určitě stojí za to.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *